|
|
Anti-social behavior in groups
Bauer, Michal ; Cahlíková, J. ; Celik Katreniak, D. ; Chytilová, Julie ; Cingl, L. ; Želinský, T.
This paper provides strong evidence supporting the long-standing speculation that decisionmaking in groups has a dark side, by magnifying the prevalence of anti-social behavior towards outsiders. A large-scale experiment implemented in Slovakia and Uganda (N=2,309) reveals that deciding in a group with randomly assigned peers increases the prevalence of anti-social behavior that reduces everyone’s payoff but which improves the relative position of own group. The effects are driven by the influence of a group context on individual behavior, rather than by group deliberation. The observed patterns are strikingly similar on both continents.
|
|
|
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti místa bydliště. Poměrně málo studií je věnováno vztahu mezi antisociálním chováním a osobnostními rysy. V předkládané studii jsme se proto zaměřili na vztah mezi dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti a antisociálním chováním. Výzkum jsme provedli se souborem středoškolských studentů (N = 108, 51% dívek). Pro zjištění míry a projevů antisociálního chování jsme použili Škálu antisociálního chování z dotazníku SAHA (Social And Health Assessment), rysy osobnosti jsme zjišťovali dotazníkem NEO-FFI. Analýzy jsme provedli zvlášť pro dívky a chlapce. U dívek i chlapců je antisociální chování shodně spojeno s rysem svědomitosti. Další rysy mají u chlapců a dívek odlišné souvislosti s antisociálním chováním. Výsledky podporují hypotézu o odlišné etiologii antisociálního chování u chlapců a dívek.
|
|
|
Vývoj kriminality dětí a mládeže v prachatickém regionu v období 1997 - 2007
HESOUN, Václav
Tématem bakalářské práce je problematika vývoje kriminality nezletilých a mladistvých v prachatickém regionu v období 1997 {--} 2007. V teoretické části byl proveden rozbor vývoje trestního zákonodárství nad mládeží v rámci historického vývoje na území České republiky a dále je pomocí části odborné literatury proveden rozbor vybraných vlivů, jako je dědičnost, působení rodiny a některých sociálně patologických jevů, které se podílejí na vzniku a rozvoji tohoto specifického druhu kriminality. V praktické části bakalářské práce je proveden rozbor a vyhodnocení statistických dat za účelem zjištění celkové trestné činnosti dětí a mládeže v rámci České republiky, Jihočeského kraje a prachatického regionu za období 1997 {--} 2007 v porovnání s celkovou trestnou činností a rovněž je zde zpracována statistika vývoje trestné činnosti nezletilých a mladistvých v rámci České republiky, Jihočeského kraje a prachatického regionu v období 1997 {--} 2007. Dále jsou vyhodnocena jednotlivá období se zaměřením na vývoj druhů trestných činů a počet spáchaných skutků ze strany nezletilých a mladistvých s celkovým počtem trestných činů v prachatickém regionu.
|
|
|
Antisociální chování dospívajících a jeho souvislosti s kvalitou školního prostředí*
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Hrdlička, M. ; Jelínek, Martin ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor ; Urbánek, Tomáš
Studie se zabývá vztahem mezi antisociálním chováním a školním prostředím. Ve výzkumu byla použita data z mezinárodního projektu SAHA (The Social And Health Assessment), který byl v České republice proveden u národního souboru adolescentů z městských oblastí (N = 4.980) ve třech věkových kohortách (12, 14 a 16 let). V předkládaném příspěvku jsme se zaměřili na kohorty 12letých a 14letých (N = 3023). K identifikaci osob s různými formami problémového chování jsme provedli nehierarchickou shlukovou analýzu na položkách škály antisociálního chování. Výsledkem byla identifikace 4 typů osob s různou mírou a charakterem antisociálního chování. Osoby z jednotlivých shluků jsme pomocí jednorozměrnéanalýzy rozptylu porovnali z hlediska jejich vztahu ke škole, školního klimatu, vnímané podpory od učitelů a obecné motivace ke studiu. Podle očekávání percipovali z jednotlivých typů školní prostředí jako nejvíce negativní dospívající s vysokou mírou antisociálního chování.
|
host ::
RSS.